kuch.jpg
Untitled 1.jpg
Popisek obrázku

Popisek obrázku

Líbí se Vám tyto stránky?

Ano, líbí (255 | 86%)
Kolébkou piva je zřejmě Mezopotámie, oblast tzv. úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Již v 7. tisíciletí před n. l.zde pěstovali obilí a Sumerové, Akkadové, Babyloňané a Asyřané. Pivo bylo asi objeveno náhodně, díky tehdejšímu skladování obilí v hliněných nádobách. Do některých z nich nejspíše natekla voda a došlo ke kvašení jehož výsledkem byla voda s příjemnou chutí. Tak se začaly z obilí připravovat kvašené nápoje úmyslně, které se Sumery nazývaly „kaš“ a Babyloňany „šikarum“. Vaření piva bylo ženskou prací.
Sumerské pivo kaš bylo na rozdíl od současného piva připravováno bez chmele, který v té době ještě nebyl znám. Kaš vznikal z ječného chleba a sladu, které byly společně umístěny do velikého džbánu, ve kterém docházelo ke kvašení. Bez přítomnosti chmelu kaš nezískával hořkou chuť a pro její dodání se muselo využívat jiného postupu. Většinou se využívalo pražení chleba v horkém popelu, či přidáváním zelené hořčice, či sezamových semínek.
Po objevení kvašení sladu začalo vznikat mnoho druhů piva, které se lišily od sebe barvou a chutí. Okolo roku 3. tisíce př.n.l. bylo pití piva rozšířeným zvykem. Tehdejší pivo nepodstupovalo proces filtrace, což mělo za následek přítomnost velkého množství mechanických částic a toho, že pivo nebylo čiré. Z tohoto důvodu se pro pití využívalo obilné stéblo, které fungovalo jako brčko. O tisíc let později v Chammurapiho zákoníku z 2. tisíciletí př.n.l. pocházejí i první zmínky o veřejných provozovnách, kde bylo možné pivo zakoupit. Zákoník upravoval tresty pro nepoctivé šenkýře, pro které mělo být trestem vhození do vody.[
Další záznamy o přípravě piva pocházejí ze starověkého Egypta, který je občas považován za původní zemi objevu piva. Staroegypťané používali pro kvasící nádobu používanou při výrobě slovo namset, které nejspíše pochází z akkadského slova namzítu. Egypťané používali pro výrobu piva ječmen, ze kterého vyráběli slad a různé typy pšenice, jako náhradu za chmel. Absence chmelu pak měla opět za následek nasládlou chuť. V době Antiky se pivo nacházelo na okraji zájmu, jelikož konzumaci jasně dominovalo víno v oblasti Středomoří a medovina v oblastech Evropy obývané Kelty. Oproti tomu germánské kmeny i nadále preferovali výrobu a konzumaci piva. Mezi další oblasti, kde byla konzumace piva hojně rozšířená patří oblasti pod nadvládou Vikingů v oblastech severní Evropy. Pivo se zde ale konzumovalo teplé a současně zde došlo k objevení metody, která umožňovala výrobu silnějšího piva. Jednalo se o metodu tzv. vymrazování piva, během kterého pivo zmrzlo a vzhledem k rozdílné teplotě tání vody a alkoholu došlo k nárůstu obsahu alkoholu v pivě. Předpokládá se, že se obsahem alkoholu blížilo k dnešním ležákům.

Historie piva v Česku
Archeologický výzkum území dnešního Česka přinesl důkazy, které dokládají, že i dřívější obyvatelé tohoto území připravovali kvašené nápoje z obilí. K dispozici jsou podrobnější údaje o přípravě piva keltskými Boji, germánskými kmeny Markomanů, Kvádů a Slovany bájného praotce Čecha, kteří přišli na území Česka a trvale se zde usadili.
První písemná zpráva pochází z roku 993 n.l. a dokládá vaření piva benediktínskými mnichy z Břevnovského kláštera, ale pivo se vařilo i v řadě dalších klášterů. Podrobnější zprávy se však, bohužel, z této doby nedochovaly. Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088 ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva. Nejstarším dokladem o pěstování chmele na území Česka je nadační listina ze 30. let 11. století knížete Břetislava. Největší rozkvět výroby piva na území Česka nastal ve 12. století, kdy měl na území státu právo vařit pivo kdokoliv.
V těchto starých dobách pivo i v čechách vařily velmi primitivním postupem ženy v každé domácnosti. Nesloužilo jenom jako nápoj, ale připravovaly se z něj různé pokrmy jako polévky, kaše a omáčky. Rozvoj řemeslné výroby piva nastal od 13. století se zakládáním nových královských měst, která dostávala od panovníka řadu privilegií. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité přidělení práva várečného a práva mílového (zrušeno v roce 1788). Později tato práva získala i poddanská města od příslušné šlechty.
Velký význam pro rozvoj pivovarství a kvalitu piva měly v Česku sladovnické cechy. Určovaly, kolik piva a z jakého množství sladu smí jeden dům vyrobit, kontrolovaly jeho kvalitu a na rozdíl od okolních zemí dohlížely i na to, aby pivo vařil jen ten, kdo se v tom oboru řádně vyučil. Proto byla česká piva již ve středověku velmi kvalitní a v hojné míře se vyvážela do okolních zemí i na dvory jiných panovníků.
Ve 14. až 15. století zbohatlí měšťané sdružovali své finanční prostředky a zakládali společné městské pivovary. Ke konci středověku a kolem poloviny 16. století se rozvíjela výroba piva ve šlechtických pivovarech, stabilně se udržovala či rozšiřovala v klášterních pivovarech, které méně podléhaly vlivům politických a hospodářských změn. Městské řemeslné pivovarství začalo upadat po roce 1547, kdy se řada měst vzbouřila proti nadvládě Habsburků a poté jim byl konfiskován majetek.
O velkou reformu výroby sladu a piva, která byla prvním krokem v rozvoji typických vlastností současných českých piv, se zasloužil v 18. století český sládek František Ondřej Poupě (1753–1805). Navrhl řadu nových zařízení pro výrobu sladu a piva, přesvědčoval sládky, aby používali výhradně ječný slad, upravil dávkování chmele, kterým se zlepšila (tj. omezila) původně poměrně tmavá barva světlých piv atd. Na sklonku života založil v Brně pivovarskou školu, která byla zřejmě první svého druhu v Evropě a absolvovala ji řada nejen českých sládků, ale i pivovarníků ze zahraničí.
(Zdroj: Wikipedie)
HISTORIE PIVA V BODECH
• Za kolébku piva se považuje oblast Mezopotámie, kde místní obyvatelé pěstovali již v 7. tisíciletí př. n. l. obilí a pravděpodobně znali i obilné kvašené nápoje.
• V Chammurapiho zákoníku je zmínka o kvetoucí pivovarské činnosti a zákonem byl stanoven obsah mladiny v pivě a jeho cena. Porušování se trestalo smrtí utopením.
• Podle starých Egypťanů vynalezli pivo bohové. Prý sám bůh slunce Ré naučil člověka připravovat pivo.
• Edda, sbírka pověstí severních národů z 9. století, považuje medovinu i pivo za dar bohů a věří, že po smrti budou muži ve Valhale z rukou krásné dívky pít pivo.
• První zpráva o výrobě piva u nás se váže k Břevnovskému klášteru. Ve zprávě se uvádí, že v roce 993 n.l. vyráběli tamní benediktíni víno i pivo.
• Angličané připravovali pivo odedávna, dokonce ve 13. století byli ustanoveni zvláštní dohlížitelé nad pivovary a chmelnicemi.
• Prvním historickým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088.
• U kádě se při karbování za starých dob zpívaly písně vážného obsahu. Panovala pověra, že by se bez zbožného zpěvu várka nezdařila. Nebo se prý zpívalo proto, aby se přemohla ospalost a aby nikdo nespadl do kádě.
• V životopise sv. Otty se uvádí, že druhům tohoto světce chutnalo v Pomořansku slovanské pivo lépe než zahraniční víno.
• Pravděpodobně nejstarším dokladem o pěstování chmele na dnešním území našeho státu je nadační listina knížete Břetislava z třicátých let 11. století. Chmel byl u nás v 11. a 12. století rozšířen a pěstoval se dokonce i v Praze, např. na Střeleckém ostrově.
• O velké oblibě piva u našich předků, která mnohdy vedla k nadměrnému holdování tomuto nápoji a opilství, svědčí některé zákony vydané v roce 1039 knížetem Břetislavem I. Jsou v nich vymezeny tresty pro krčmáře přechovávající opilce, jako např.: rozbití veškerého hospodského nádobí, oholení hlavy nebo pranýřování na veřejném místě.
• Pivo se v Plzni začalo vařit ihned po založení města v roce 1295.
• Roku 1530 anglický král Jindřich VIII. zapověděl chmelení piva, ale po 22 letech byl zákaz zrušen.
• Typické české pivo vzniklo až v 18. století, kdy sládek František Ondřej Poupě přesně stanovil obsah jednotlivých surovin a na sklonku života založil v Brně pivovarskou školu, která byla zřejmě první svého druhu v Evropě.
• Významným mezníkem v českém pivovarství bylo roku 1842 založení Měšťanského pivovaru v Plzni. Pivo mělo velmi dobrou kvalitu a během krátké doby všechny pivovary v Čechách a na Moravě zavedly stejnou technologii výroby.
• Katastrofu českému i světovému pivovarnictví přinesla druhá světová válka. Po válce řada uzavřených pivovarů již neobnovila svoji činnost.
• Za dob komunismu byl pivovarský a sladařský průmysl postupně v celé České republice zestátněn a centrálně řízen.
• Po roce 1989 nastala privatizace pivovarů, mnohé zanikly, do některých vstoupil zahraniční kapitál.
PageRank
Alexa Rank
Compete Rank
Seznam S-Rank
JyxoRank

Tyto stránky na systému Webgarden zhotovila RASgraf Klatovy http:/radeksedlacek.mypage.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one